Doušek pravdy hořce chutná,
zní jako rozladěná loutna.
Lidé se před pravdou zavírají
a sladké slovíčka poslouchají.
Jakoby tě někdo ledem opařil,
a zmatek a žal ti opatřil.
Náhle se ti otvírají oči
a vše se kolem tebe točí.
Pravda stále za dvěřmi čeká
a hosté v domě leká.
a nakonec ji zve dál,
ten kdo se jí nejvíc bál.
Zajímavá básnička... tak dost, že už jsi něco přidala :).Máš dobrý básničky, řekla bych že docela hluboký.
24.01.2006 21:25:00 | petulinka :)