Jen tak...

Jen tak se k místu připevnit
A znovu nikdy neodejít,
Když i špendlíkové hlavičky
Ostré se zdají být.

Jen tak se usmát,
Když srdce se směje,
Snažit se neusnout ve snách
A zůstat uprostřed děje.

Jen tak projít kolem
A doufat, že budeš tam,
Vyšlapat cestu obilným polem,
Když na jeho konci čekáš sám.

Jen tak zaletět si do nebes
Pro trochu lehkosti,
Nechat se na Tvých křídlech nést
S andělskou jemností.

Jen tak přejít louku po špičkách
Se sluncem v zádech opřeném,
Když na řasách a na víčkách
Třese se vločka v oltáři skleněném.

Jen tak prolistovat sny se snářem
A dát jim dobrou noc,
Když ticho je ucpáno polštářem
A ztrácí svou kouzelnou moc.

Jen tak…