A to mě blaží...
A to mě blaží...
Anotace: Ta slova hlavou letěla, do péra mi vletěla, jež moje ruka sevřela...
Našich myslí zrání
podobno rannímu procitání
v návratu dětského pohledu
už vím, chápu,
už to dovedu...
Odtajněná záhada,
všechno do sebe zapadá
tak krásně, ladně...
A bojů zoufalých stín ?
Co je to splín ?
Tajemstvím s vůní kopretin
mě zrání opentlí,
procházím stříbrem
i zlatem příštích dní
vpletených do šedin...
Chápavým gestem svých paží
obejmu svět
teprve teď, mě blaží...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
kéž mysl by jen zrála
/ však co s hnilobou v některé? /
co s červem, co plod sežere?
co s plísní, co ji žrala??
kéž mysl by jen zavoněla
to bych si přála, to bych chtěla...
06.02.2011 16:07:00 | šuměnka
Tvá báseň se mi líbí, zní mi odhodlaně, klidně, smířlivě... tak, jak píšeš v začátku... pochopeně. ST!*** za obsah.
06.02.2011 16:00:00 | NikitaNikaT.
Moc hezké.))
Tajemstvím s vůní kopretin
mě zrání opentlí,
procházím stříbrem
i zlatem příštích dní
vpletených do šedin...
Chápavým gestem svých paží
obejmu svět
teprve teď, mě blaží...
06.02.2011 00:11:00 | carodejka
A stejně je hezky na světě
když člověk dozraje a vykvete
od vypuknutí poupěte:)).Ahoj Drahuško:)
05.02.2011 14:20:00 | CULIKATÁ
