MŮJ PRACH
MŮJ PRACH
Můj mozek je chodba
tisíce obrazů prožitých vzpomínek
mé srdce je tunel
spousty žen jím projelo
mé ego
je můj stín
proč vždy zaklíní se vzpomínka nová
jako do ozubů vztahů kamínek
jak rozmotat tenhle nekončící chumel
už nechci aby to bolelo
má Omego
to vím.
Můj svět
je mé hlediště i jeviště
někdy šašek jindy divák
co hltá tohle divadlo
můj citový med
je mé popraviště
zdalipak
jednou pochopím to.
Můj strach
je i mým přítelem
hnací síla
můj prach
je mým činitelem
jako víra.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
položilo mě to na záda!
tohle je slovní skvost i paráda
cos vytvořil, a vyleštil a hodil do placu...
a nejspíš pomohlo,
že jsi to nezdobil a nedonesl na tácu!
S.U.P.E.R!
12.02.2011 07:16:00 | šuměnka
Zůstávám bez dechu...nemám slov...taky nechci aby to bolelo...jo ale to je životVéééélkééé st:-)
07.02.2011 10:00:00 | la loba
Myslím, že jsi to vystihl dobře. Není potřeba cokoliv dodávat. Jasné téma, myšlenka, kterou si může každý z nás přebrat, příp. úzpůsobit dle svého. ST!*** za obsah.
07.02.2011 06:08:00 | NikitaNikaT.
