V hlavě husto

Na ústředí řekli mi,
že ráno moudřejší je večera.
Pak chodila jsem za tmy
a čekala, až nebe vybělá.
Tlustá černá čára.
Snažím se nevidět zpět.
Necítit.
Dopředu jen směřuji zrak. Hned.
Štěstí zachytit,
když letí kolem náhodou
tak, jak ptáci diví
býti svojí svobodou
a udobřit se s pílí.