Prázdnota.

Anotace: Malá náplast na nářky pro kyselé čtenářky :-)

Zní nářek v srdci Tvém,
když vítr městem šumí,
jen ve snu unylém
psát verše básník umí.

Nebeská tíha deště
na zemi dopadá,
žal svírá jako kleště,
smutek Tě přepadá.

Pláčeš a neznáš cíle,
prázdnota srdce děsí,
jsou tytam slastné chvíle,
když navštíví Tě běsy.

Nejhorší poranění
jsou ta, co neznáme,
bez žalu, ...lásky, ...snění,
nic v srdci nemáme!