Pod tíhou duší,
v prachu cest,
vyschlou tuší
píši na počest...
Na počest padlých andělů,
lásky katů, lásky zlodějů,
i náhlých zvratů.
Jak nebem se linuli,
s bolestí na hrudi,
bez křídel,bez stínů,
v oblaka splynuli.
V zoufalém bezkřídlí
mile se snažili,
u stolu bez židlí
marně si sedali...
Otázka troufalá,
poprvé, naposled:
“Čí hvězda toulavá, opustit chtěla svět? “
Tak píši...
Na počest bláznů,
jenž prosili
o milost dnů,
v nichž přežili...
***
ST... to je nádherné, smutné, melancholické, ale úžasně napsané..!
25.05.2011 14:43:00 | Matsuyama Tatsuko-chan
Bylo mi ctí ti zaokrouhlit body, leč udělal bych to i bez okrouhlování! ST!
08.03.2011 20:04:00 | Zasr. romantik
A bláznů
stále přibývá,
když už ani láska
není nevinná
a když nevidelná páska
oči naše zalepuje.
...ST :)
06.03.2011 23:45:00 | Denael
Vy, padlí andělé ve jménu počestnosti
bez křídel, bez stínů, s bolestí na hrudi
vy, zloději lásky, kati, jež čepel již nestudí
i ve vašich osudech je krása pochmurnosti
***
Jiří
11.02.2011 20:30:00 | j.c.
kdokoli píše na počest
má moje uklonění
tomu chci modré nebe snést
a velmi si ho cením...
11.02.2011 08:26:00 | šuměnka
No vida,tak tě neznám :-)
Nevím proč,ale cítím s toho mima.
Smutná křehkost.
10.02.2011 21:33:00 | Danger
Líbí se mi Tvé veršíky a skutečně jsou s nádechem čehosi smutného...
10.02.2011 06:02:00 | NikitaNikaT.