Čekání

Anotace: historická...(zase)

V úderu zvonu procitá den,
mou bolest volá do daleka.
Tam kdesi v dáli je Svatá zem,
tady láska má na tebe čeká.

Odjel si, už je to kolik dní,
jen ve snu teď slyším koně ržát.
A když se nový den rozední,
vždy znovu začnu se bát.

S každým na bránu bušením,
bojím se poslů zpráv zlých.
Má duše naplněna je tušením,
že nejsi už v zemi živých.

Už ani nepiji rudého vína,
jak kdysi při světlech svic,
tvou krev nyní mi připomíná,
a srdce mě bolí čím dál víc.

Odešels, milý, za víru bojovat,
já však tu svou pomalu ztrácím.
Kéž zaznělo by od černých vrat:
Lásko má, zpět se ti navracím.

Zas někdo na mou bránu zabušil.
Hluše zněly rány soumrakem.
Jak rozum můj už dávno vytušil,
naděje má zemřela s tímto dnem.