Hlubina

Po vodní hladině peříčko pluje,
houpe se na vlnách, hladinu čeří,
okolo tyčí se štíhle thuje,
slunce už zapadá, nebe se šeří.

Hluboké jezero ukrývá tajemství,
tajemství skryté už mnoho let,
v hluboké temnotě jezerní lidé spí,
s příchodem soumraku začnou se probouzet.

Když půjdeš okolo, střez se té vody,
nesmáčej nohy a neper šat,
z hlubiny vystoupí kamenné schody,
Jezerní národ vyjde tě přivítat.

Omámen vstoupíš do říše pod hladinou,
do tiché věčnosti chladivých staletí,
Jezerní lidé jsou věční, nezahynou,
království v hlubině bude tvé prokletí.

Se slunce východem k spánku se chystají,
tvé oči najednou také se klíží,
o světě na zemi sny se už nezdají,
útrapy života už tě netíží.

Po vodní hladině peříčko pluje,
houpe se na vlnách, hladinu čeří,
okolo tyčí se štíhle thuje,
ve dne těm pověrám nikdo nevěří.