To jsi ty a to jsem já

Jsme na jiném břehu ty a já
ty na západě a já na jihu,
čekám na příliv a tobě se zdá,
že jsou ty naše ostrovy, pořád blíž odlivu.

Já chtěla bych ti dát víc než dosud znáš,
A ty nevíš jak to chápat
Vím lásko že v sobě to máš
Chce to prostě jen ten správný nápad

Znám moře a znám oceán,
možná i vím kde hnízdí ptáci vzácní.
Však nevím jak dokořán,
své srdce otevřít, to snad ví jen blázni.

Umíš být jako bouře na skalách
jindy jak příliš ledové krupobití
A jen já vím jak umíš mít rád
A jak občas býváš na zabití

Zakřič na mě, že jsem jako mráz,
Že studím jako prosincové bílo.
Bolím tě, tak jak už tisíckrát
A ty mně hřeješ, jako horké víno.

A přesto jsem jak zdá se tvá
jak krásné letní stmívání
to jsi prostě ty a to zas já
něžně radostné válčení