Anotace: ...snad tohle bude nekonečný příběh...nevím kam to zařadit, z části vyznání, z části báseň o životě...berte to z pohledů duší...
Člověk nežije život
Který žije právě teď
Žije život někoho
Kdo žil desítky
Ba i tisíce let zpátky
A teď se vrací buď z nebe
Nebo z pekla zpátky
Naše duše nejsou originály
Jsme jen jejich schránky
Z minulosti něčí plagiáty
A v nás žije někdo kdo
Kdo tu byl dávno před námi
Dovedete si představit
Jak by to vypadalo
V nebi nebo v pekle
Kdyby tam každý kdo zdechne
Poslal tam či onam svoji duši
Duše se recyklují stejně jako odpad
V minulém životě
Jsme museli být jedna duše
Co tak moc milovala
Že v současném musela
Být na dvě těla rozdělena
Což by vysvětlovalo
Proč je mysl nás dvou
Telepaticky propojena
V současnosti jeden
Bez druhého
Nemůžeme být
Největší slastí
Pro mě je když
Můžu poslouchat
Tvé srdce bít
Týden odloučení
Zdá se nám jako věčnost
A čas spolu utíká
Jak rozvodněná řeka
Zahrnujeme se polibky
Láskou, držíme se za tlapičky
Plánujeme spolu budoucnost
Snad nám všechno vyjde
To bych byl šťastný moc
V budoucnosti
Budeme se k smrti nenávidět
Až jeden z nás
Skončí tento krásný
A nekonečný příběh
Nebo spolu zůstaneme navěky
A popel nás obou vysypou
Do stejné řeky
od té části básně "v minulosti jsme museli být..." až do konce se mi ta báseň fakt moc líbí.
24.05.2011 00:15:00 | Jekyll & Hyde
u mě to funguje naopak...tep se mi když jsem se svoji láskou zpomaluje a kolikrát ani nedýchám, a naopak čas se zrychluje a letí tryskem dopředu
14.02.2011 22:14:00 | JohnyD.
Je to tak..láska zrychluje tep a zpomaluje čas..dostanu nobelovku za fyzikální objev? :-)
14.02.2011 21:49:00 | Chancer
Co bude, to bude, s tím asi moc nenaděláme, ale co zasejem to jistě sklidíme.
14.02.2011 19:16:00 | Jeněcovevzduchukrásného