Návštěvnost
Žízeň po..
Žízeň po..
soudní dvůr srdce
soudil mne za slova
jsi můj
však na řetěz
já tě ještě nepoutala
to tys hledal pohádku
a žízeň se vrátila ti
po vzpomínkách času
přichází bez zavazadel
vplete se do houfu žebráků
i básníků
a její opilý jazýček
rozkmitá misky vah
mezi nebem a zemí
padat nahoru
chtěls malou smrtí
dávno vím oč tu běží
však odsouzena já byla
hodit duši do moře
jsem musela
směla
či snad chtěla
sůl ji omývala doběla
chovala a houpala
a ty
postavils v písku hrad
s věží
co až za oblaka
a duhu míří
pak špitls mi do klína
vidíš
tak se luští
mnohá tajemství
*
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tiskz kamenů touhy
a ptačích křídel
vystavím ti dům
kdo to kdy slyšel
věřit zázrakům
byť na okamžik pouhý ...
**-... a přece se občas dějí / v pohádkách ..
26.02.2011 19:07:00 | HarryHH
po životě...
22.02.2011 00:39:00 | enigman
špitls´mi do klína
a tahle představa mě nyní mučí
dost často se mnou prolínáš
ve snu mne bereš do náručí
a mnohdy stačí vteřina
/ tělu holt prostě neporučíš.../
18.02.2011 16:04:00 | šuměnka
nejspíš nevím oč tu běží
tak nešpitl jsem do klína
připoután k té šikmé věži
kde tajemství tvé začíná
nejspíš nevím oč tu běží
když zmatený jazýček vah
láká lvici, ať jej střeží
že matový se blíží tah
nespíš nevím oč tu běží
duše tetelí se chladem
u mořských vln na rohoži
pod duhou a z písku hradem
***
J.
17.02.2011 21:50:00 | j.c.