Dívenka zabitá

Ležela jsem nehybně
Čekajíc co přijde
Ne nerezovém povrchu mého svatebního lože
Se odrážely holá světla
Tys přišel – oblečený, v očích chlad
Surově, nezúčastněně
sis prohlédl mé tělo
pohladil jsi mě po vlasech
a pro sebe sis zamumlal
něco o mém mládí a půvabu
dotýkal ses mého těla
s citem ale zároveň s rozmyslem odborníka
chtěla jsem křičet, volat
abys nepřestával a neodcházel
vrátil ses v zápětí a zamířil
někam k mým nohám
ucítila jsem tlak okolo kotníků
a pak jsi mi s trhnutím roztáhl nohy – zmocnil se mně strach.
Studilo to, lechtalo chvíli i bolelo
A já se slepě a hluše oddala.
Tys pak prohlásil:
Oběť má na těle několik bodných ran
a zřetelné stopy po znásilnění.