Anotace: po naději...
V tichosti ozvěna čeká
smutek nemá naději
proč se jen leká
stíny se žalují
Proč rána smutek vrací
noc nemá tě v moci
proč jen smutky ztrácí
i svojí bezmoci
Šílené odlesky,v zrcadle
krajina lhostejnosti
v mlčení zapadlé
zkoušené nevinnosti
Každá věta,někdy nemá děj
možná pocit nadějí
jen ve slovech vyprávěj
vášní co spalují
Jsou naprosté hlouposti
jen hříchy bloudění
krajině něžnosti
naprosté šílení.