Anotace: dopsaný koment pro sladkoulu / díky za inspiraci
Má paměť je jak mezihvězdný třpyt
jen teleskop tam nedohlédne
nevlastní silný reflektor, a co mohu pak chtít?
Bez světla kůra stínem vždycky šedne…
Má paměť je jak poklad zakopaný
jen mapka k němu rozpitá
co na světle se vlní. A pak rány tupé rány
Můj obal je pak bedna zrnitá…
Má paměť je jak atol pod mořem
jen potápěč se často fláká
Nemá dost vzduchu, a pak vem kde vem?
Dost často bývám za hlupáka…
19.02.2011 21:03:00 Špáďa
Má paměť je jako vlasy,
vypadává čím dál víc...
Co jsem dělal předevčírem?
Dnes už nevím zhola nic.
Zato jak jsem řádil v mládí,
vzpomínám si ještě teď
přesto, že ten čas tak pádí,
přesto, že jsem téměř kmet.
18.02.2011 22:26:00 ZILA78
Má paměť je jak mezihvězdný třpyt
jen teleskop tam nedohlédne...
zajímavé moc zajímavé....S.T.
18.02.2011 19:22:00 šuměnka
To romantik;
sama k sobě jsem jízlivě ironická
a Tobě děkuji za skvostný komentář
a je mi blízká tvář, co popravdě je lidská
tak klidně souhlasně se tvař :)
18.02.2011 19:08:00 Zasr. romantik
Má paměť mne zvolna opouští
a mizí v nenávratnu
skrývám se tajně do houští
jen sem tam drápek zatnu
jiný drží prst svůj na spoušti
Chce se mi s tebou souhlasit, ale jak to udělat, abys nemyslela, že jsem jízlivě ironický? :o))
18.02.2011 16:25:00 Verena
ST za velmi dobře veršovanou sebekritiku :-D , moc se mi to líbilo, budu na tom podobně...
18.02.2011 14:45:00 Lucerna
tak to poznam, pamet vie byt potvorka :D paradne si to vlozila do basne :)