ŠKOLNÍ LINOLEUM
ŠKOLNÍ LINOLEUM
Anotace: Když jsem čekala a zírala na lino...
Sedím a zírám na čtverce poskládané na zemi,
tak nezáživné a nudně stejné.
Ne, to bych těm hranatým chuděrám křivdila,
střídá se svislé a vodorovné jakési linkování.
Vlastně teď najednou vidím
dlouhou pletenou slaměnou rohožku.
Třeba je obměnou či novou formou červeného koberečku
a lidé zde jsou velmi vznešení.
Ne, je to jen linoleum, ubohá náhražka,
stejně, jako ti lidé.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk17.06.2006 17:01:00 Epona
Hm, mně se líbí i forma i myšlenka. Děkuji za komentář. Musím přiznat, že taky občas koukám na lino, do stropu, do zdi a napadají mě filozofické úvahy o životě. Ona je to možná ta banální jednoduchost v pár linkách na linu, bílé omítce zdi nebo rovným stropu, co člověku dá protor pro hlubší úvahy.
26.01.2006 22:13:00 Manik
No zkusil jsem si to přečíst asi třikrát a myšlenku jsem tam opravdu našel, ale ta forma se mi nelíbí...
26.01.2006 21:48:00 Odváté zrnko popela
Tahle báseň má myšlenyku, ze to, že ji někdo nepochopil, já nemůžu
26.01.2006 18:40:00 semiramis
I veskrze náhodně poskládaná slova tvořící báseň by měla mít určitou myšlenku.
