šlépěj

Stříbrné nitky
v ranních krocích
sněhové vločky
vlní se v bocích.

Úsměvem nešetří
laškují ve větru
předjaří tušíc
běhají ve svetru.

Pod velkou vločkou
ruce tvé hřeji
přestože kosi
ódy své pějí.

Zima se nevzdá
nadvlády své
peříčka sněhová
dál mají pré.

Mrazivým ránem
stopy dvou ve sněhu
opět jsme v pohádce
myslím na tvou něhu.