Chodila jsem kolem zahrady rozkvetlých růží
Každý den
A dívala se do oken
Domu co se v slunci třpytil
Vůně květin válela se ulicí
Jak opar opilého rána
S hůlkou a zasněnou čepicí
Toho bezstarostného pána
Co se tím třpytem opájel
Stával na rohu
Denně
Jako já
Když procházela jsem kolem
A tím pohledem zmámená
Dávala předsudkům sbohem