Past

Na nebi bílé spjaté ruce,
a pozadí hvězd.
V tichém kostele Krista na kříži studí nohy;
myšlenky té sochy se mi začínají plést.

Staré svaté kosti jsou zakopané pod oltářem
a nová hromádka kostí je v posteli;
bělostně spinká pod polštářem.

Kvílící tvář člověka
ze sna vyleká.
Však řvoucí ústa pojednou
zmlknou v odmlku;
jejich bílé zuby jsou ostré,
cítím je na krku.