Kdo chytá v žitě

Najít
neb nechat si darovat byť jen jediný další den
toť za sto dalších.

Brát i dát
v slunci, v bouřkách
kleptoman bez pochopení sebe sama
lupič
jenž pro sebe ukrývá slova po kapsách
a rozčesává po skalách rozevlátý
od prsou až k hedvábným kalhotkám čas
a stodenní smích neuchopitelný
v dlaních ušmudlaných
jehož průvan si však již
nedokážu ani předastavit.

Řvu!

A když řvu
lítám až do padnutí
a kopu do všech světových stran
a udivují mne
ty slehlé klasy všude v kruzích
tak přesvědčivé
jak bezstarostné dítě.

Tak jen pojď
ty, kdož chytáš v žitě
vítej
a buď
milován...