Anotace: ...
Jak loutna beze strun
dvěstě let spíš.
Teď zlatou harfou
smysly probudíš.
Můžeš hřát,
můžeš bdít,
rovně stát,
můžeš snít.
Můžeš být
radosti studnicí bezednou,
můžeš být slunečním jasem
či ozvěnou...
Vyber si ze svých snů,
vtiskni jim tvář,
pluj s nimi řekou dnů
za bílou polární zář.
17.03.2011 21:27:00 NikitaNikaT.
Pluj v snech tak daleko, jak jen můžeš a chceš, pak snad do cíle snáze se dostaneš, když realita má někdy pomalý spád... ale každičký se dočká. ST!***
04.03.2011 15:49:00 ilona
Ach,nádherně jsem se nechala unášet Tvojí líbeznou básní:)Moc za to děkuji!Ilona
01.03.2011 20:13:00 Špáďa
Jala mě chuť Zemi obeplout,
však směřovat od pólu k pólu!
Budou-li tóny louten dout,
pojď!, poplujem za září spolu!