HLEDÁM SVOJÍ PŘÍŠTÍ CHVILI

HLEDÁM SVOJÍ PŘÍŠTÍ CHVILI

Bloudím chvíli znám jen
slib se rodí z vlastních lží
je to jako zlý sen
co se snáší
jen za stínem
necítím se vinen
VŽDYŤ
každý z nás svou šanci Ztrácí

Bloudím a mlčím ve svém pokoji
kolem ticho,prázdno čas
s tím se nikdo nespokojí
odsoudí život nás
jít každý
stíny krást
lásku i bolest
vždyť
Každý svou šanci ztrácí

Bloudím a láska mlčí
vždyť nové cíle klademe si dál
vždyť jedna prohra stačí
jak si ale Hrál
líbal tu vzdalující tvář
jen její stíny
Stíny nenávisti
co v nás Mlčí?

Bloudím,a stůj a snu se vzdej
svojí píseň dál si hrej
Zamávej
odhoď vlasy na polštář
polib ho tisíckrát
z těch něžných úst,
ta krásná tvář
jak svatozář
tu nech si zdát
životu dávej mat
do tmy každý křičí

KAŽDÝ Z NÁS SVOU ŠANCI ZTRÁCÍ.....
Autor Radek.oslov.Šafárik, 01.03.2011
Přečteno 310x
Tipy 25
Poslední tipující: lennerka, Niky88, PIPSQUEAK, ilona, modrá..., Psavec, labuť, v.hercik, CULIKATÁ, Juan Francesco de Faro, ...
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Je to moc moc nádherné:)))ST!!!

02.03.2011 17:34:00 | ilona

"Slib(y) se rodí z vlastních lží"!
jak někdy pravda krutá!
Kdo slibuje, ten nejprv mží...
Činy jsou pak dřeva dutá...

01.03.2011 20:09:00 | Špáďa

Tak hodně štěstí, při šanci příští

01.03.2011 19:06:00 | Kars

Ztrácí. A pak znovu ze tmy se k němu nová šance vrací... ST

01.03.2011 18:38:00 | Denael

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí