Anotace: Pro manika
Nebe se zdálo modré,
však z nenadání přišla bouře,
Svíčka si tiše vzdychla,
Zbyla jen pachuť kouře.
Stávám se terčem hladkých rýmů,
jed se již vpíjí do krve,
kazajka dusí mě a svírá,
končím jak kapky dešťové...
někdo jen rými vystihne co cítí...jinému stačí pár slov která proudí ze srdce...proč ale za to soudit....každý má kousek svého nebe
04.02.2006 10:30:00 | angel-wendy1
líp se mi líbí Tvoje méně sešněrované básničky, je v nich víc citu, nejsem moc pro řád a pravidla...ale tahle báseňka zní přesně jako to co vyjadřuje, což byl nejspíš účel...:)
29.01.2006 17:47:00 | Trdlo