ZA PRAVDU

Anotace: Věnování : S láskou veřejnosti :D:D

Slyšela jsem šeptat hlasy
tam zdola, z červů plných hlíny.
Spravedlnost s úsměvem cuchá mi vlasy,
vnucuje stud a pocit viny.

Měli byste se kurva lidi vidět!
Říkáte, jak každej má na názor právo.
Tak proč bych já měla se za něco stydět?
Ať svět jen vidí víc, než je mu zdrávo.

Oko je oknem prej do hlouby srdce.
Lidé, co souděj vás bojí se pohledu!
Zraky mé zakryty, svázány ruce.
Cítím však jistě, že hranice v dohledu.

Svázána. Zbita jak zkurvenej pes.
Je mi to jedno – zkud trhnou, jdu tam.
Popravte děvku, co přešla patřičnou mez,
ubozí pokrytci... Směju se vám!

Rosa ta v strništi chladná jak led.
Řetězů zproštěna, sejmuta stuha.
Poslední možnost vzít nařčení zpět?
Vy ohně jste pány. Však já jeho sluha!

Všichni jste panenky, chápání různá,
umíte zakázat, předhodit sračky...
Seru vám na to, jsem taky jen buzna,
já jsem váš parchant a vy jste mé hračky!

Smát budu se z pekel, až poznáte strach.
Šaty mé hoři již, šílenství přeje.
Popel se v popel vždy, prach změní v prach.
A když i kůže hoří, srdce mi nezahřeje.