Ubodán tisíci noži,
Z očí mu tryská krev,
Tělo bezmocně na zemi leží,
Ona nevidí jeho krev..
Bezmocný, bez naděje v něco věří,
V malé něco, co mu otočí svět.
Doufá a vylévá krev...
Ona mu však nepomáhá...
Přihazuje další dýky..
Otevíra větší propast..
Tak málo toho od ní chce..
Ona má velké oči, ale přehlíží to "málo".
Asi vykrvacím...
Tohle jsem přesně kdysi prožil, jen do veršů to dát neumím. Ale při čtení se mi to sakraporte vybavilo. Už je to za mnou. 100
29.01.2006 12:58:00 | Buližník
skoro tak smutná a depresivní, jako moje pocity dnes...100...
28.01.2006 12:20:00 | Trdlo