Dívka a hlupáci

Na paloučku nad vesnicí
každý večer zpívala
kolem lidem bez životů
jejím vzdechům spílala

Píseň krásná v uších rostla
vždy vykvetla v nový den
v novou naděj v novou lásku
kdo slyšel byl okouzlen

Závistivci toho zpěvu
roznášeli v tichosti
o ni jenom z pouhé zloby
šířili hlouposti

...

Na paloučku nad vesnicí
už teď dívka nezpívá
doma pláče křičí ze snů
závist v srdci ulpívá