Můj!
Můj!
Anotace: ...děda...zemřel, když mi byly dva roky...pár let mu byl domovem Jáchymov...pár let strávil v místech, která byla plná nesmyslné pomsty....a já jsem ho nikdy nepoznala a strašlivánsky mě to štve!
Tam někde pod hrudníkem,
kde tluče mi srdce.
Je ukryt člověk s otazníkem,
co svázali mu ruce.
Měl být mi blízký,
ale já nestihla se ptát,
dřív se vylil život z misky
než rozum stihl připlavat.
Všichni ho znali,
jen já neměla to štěstí.
Krásně o něm vykládali
a já zatínala pěsti.
Byl můj a nejvíc můj!
Vždyť on by jistě rozuměl mi.
A já bych chtěla stůj co stůj,
poznat ty rány necitelné šelmy.
Nevěřím na osud,
ale „jen“ v tajemství Boží.
Tak padá na mě stud,
věřím, že píseň pro nás složí.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Pěkné s citem.... Děkuji ..... Já se právě pro to, co se v Jáchymově dělo, tam jel až z vysočiny podívat. Je to hnus ...
10.06.2011 11:34:00 | kasparoza
To je smutné, ale teď už s tím nic člověk neudělá, když je pozdě:-(((.Můj děda padl a babička zůstala s dvěma dětmi celý život sama, tak jsem ho také nepoznala:-(((.
11.03.2011 14:16:00 | CULIKATÁ
