Mírně bezradně radová

Dnešní pocit je zvláštní
bez vášní
jenom tak
zase
plynout
nechat ty co chtějí hynout
nevstřebávat do sebe
jiné stezky – i stesky - „příšerné“

každý má právo
na prožití toho
proč sem přišel

a já taky!
pryč jsou mraky
a slunce svítí ...
v noci
ve dne
dokonce i v bouři
je tam,
čeká,
až ho zase budeš chtít spatřit

rovnováha
životní a dynamická
neustálý koloběh
jak dlouho se jím ještě necháme vláčet?
jak dlouho bude trvat,
než pochopíme,
že jenom my sami
ovlivňujem
vlastního počasí běh

a že i bouře jsou v pořádku
protože čistí vzduch ...

„nech to být“,
radí starý mořský vlk
který ví
že každý musí si projít
a najít cestu
jak obrousit
ten svůj hrb
nectností
které po staletí
vlekl

nech to být a jen se dívej
co to s tebou provádí
to je tvoje ...

„no a co to ostatní?“
to nechej zase jim

důvěřuj