Baletka

Tak jako motýlek
za parného léta
se nese poháněna větrem...
Vše zbylé nechá jenom žertem.

A jako pero klouže po papíře,
črtajíc kroky neslyšně
v bezedné hladině.

Na špičky lehce,
tam a zpět,
na nich smíš poznat celý svět.

Ty krůčky jemné
se na parketě ztrácí
a tenké nožky plavou
v peřinách.

Na tóny klavíru
mdle v piruetě mizí
a křehké paže
jako mladé stonky
se střípky listů na prstech
se vinou přímo ke slunci.

Je z porcelánu.
Panenka.