Bez Kapitána (Morgana)

Je pozdě,
když po Tvých
slovech stéká
pošpiněná růž.

Bylo snad
vážně příliš brzy
na to, aby slzy
tentokrát se rozutekly
někde v mezi-
prostoru,
když ticho
stalo se břitvou,
která nahradila
zrady nůž?

Co ucítíš,
když místo
úsměvu se Ti
apatie ve velkém
po tváři rozplývá?
Nech mě hádat
- nic s tonikem
a nádechem
mojita bez rumu.
Nebo snad kolu
bez Kapitána
(Morgana)?

Je brzy
nebo možná příliš
pozdě na závěry
z ukvapenosti,
když pod mostem
odplouvá můj vor
složený z lhostejnosti
místo desek,
svázaný třpytivostí
Tvých lží.

Víš…
Už to ani necítím.
Už zase zapomínám.

Ale vím,
že přesýpací hodiny
ještě nedospěly
do svého konce.

Možná zítra.