Slabost

Anotace: báseň o mojí slabosti...

Konec světa,
prý nezadržitelně se blíží,
Očka se mi klíží,
když přichází osvěta.
Tak slabá zdám se sama sobě,
když se ti snažím odolat,
všechny síly světa povolat,
teď v této době.

Době čeho,
světa nového?
Nebo snad doba všeho,
co nečinní mi radost.

Slabá jsem,
když každý na mě útočí,
na prstu se mnou točí,
snáším to ve zlém.

Kdo mi pomůže,
slabost - nejhorší dar,
který mi mohla dát,
matka jejího muže.

Pomůže mi snad,
když zapomenu?
Čí to byl nápad,
ať zlé časy si připomenu?

Slabost přetrvává,
kdo mě viní,
procházím síní,
slabost ustává.