Ztracená v bouři slov...
Tak to shoď
a už nikdy se nevracej
vymaž z éteru
toho poseru
co bojí se žít sám/a
citát od někoho co jsem si nestihla okopírovat ani opsat .... něco o tom proč píšou umělci – pro ně a pro ně, ale hlavně proto, aby byli víc sami sebou ...
tvořím
hořím
nořím
to už tu bylo
moje vílo
vztek
ani se mě nezalek
auto malé červené ve snu, co bylo vždy nastartované od někoho jiného
chtěl ho někdo ukrást?
nebo mě jenom zmást?
proč nechci napsat dnes nic
nic pěkného?
proč jenom samé urážky se v mysli objevují?
protože je to na prd, to tvoje tvoření
ozývá se vnitřní kritik
který je dnes na koni
je z něj totiž alkoholik
poté, co toho tolik vypil,
už ani nesnil
ani neshnil ...
stejně nezapomněl
a vzduchu svému poručil
v područí žít
a už prostě nehřešit
protože na prd
je tady úplně všechno
zraněná duše
hovoří
bojí se neúspěchu
v mořích vzteku
že neustojí
tu sílu vln
které .. bojí brojí
s auty hrají si jak se sirkami
mosty s nimi málem bourají
důvod proč tohle všechno
už zapomněla
a proto se ptá a hledí
na to
co jako by už nevěděla
jen se dívej
a hledej pro to důvody?
nebo ne
radši hledej podvody
které si ještě pamatuješ
proč se zemské desky hýbou?
kdo je větší oni nebo my?
všeho berte všechno s Mírou
i zlá slova vlny vzdouvají
i zlá slova vlny vzdouvají...
pěknej závěr / tak to je
a ať se tomu nikdo nediví
že příroda má svoje odboje
a člověk že má nálady jak podivín...
super!
16.03.2011 17:41:00 | šuměnka
souhlas, nemá cenu pomáhat někomu, kdo to nechce, jenom si tím pomáhající vyčerpá svoji energii a tomu druhému stejně nepomůže .. jeho volba, jeho život, tvoje volba, tvůj život .. se mnou to nemá nic společného .. snad jenom to, abych nepomáhala a neradila ostatním a začala pomáhat konečně sobě .. mě boje nedávají smysl, já bojovat nechci, pro mě je výzvou dívat se na ostatní, kteří zraňují sebe i ostaní furt nějakým bojováním ... ale dívat se na to musím, musím se dívat jak trpí, musím to i přijmout, ale přitom nebojovat a netrpět s nimi ... zachránit sebe, protože sobě jediné skutečně dlouhodobě pomoci můžu .. a jako vedlejší produkt pomůžu možná i ostatním
15.03.2011 14:09:00 | Helena Lovecká
Moje máma je alkoholička.vždycky jsem jí chtěla pomoct,opravdu z lásky ale pak jsem pochopila že ona to nechce,je to těžká zkouška dívat se jak někdo koho miluješ ničí sebe a další lidi okolo a nechat ho aby byl sám sebou i když evidentně dělá nesmyslné přešlapy až životu nebezpečné...ale je to volba toho druhého,taky s tím zápasím...ale to je holt život...a ty naše boje to je koření a nakonec se stejně směju...zrovna teď moje ego doma pěkně zařádilo a já se brodím po kolena v troskách...
15.03.2011 10:16:00 | la loba
díky všem za komenty ... to la loba: hezky to tvé ego napsalo .. a mě se jenom potvrzuje, že radit ostatním je prostě blbost
14.03.2011 20:25:00 | Helena Lovecká
Napsat já
"hořím
nořím
...
moje vílo"
...určitě by to nebylo z "nezařazených" ;-)
14.03.2011 11:26:00 | Juan Francesco de Faro
Teď budu zas chytrá já...když se dáš na cestu a říkáš o sobě a sama sobě jsem to a to,věřím v to a to,jsem taková a taková obvykle přijde zkouška a ne jedna...a ego je naše celoživotní zkouška...zbavit se ho nelze ale spíš ho pochopit a nebejt naštvaný že se furt hlásí jak školáček v první lavici,poskakuje a netrpělivě vykřikuje.Já svoje ego nezvládám jediný co považuju za úspěch že se tím bavím-někdy:-)))A kdyby bylo jedno ale ono je ego básnický,partnerský a taky třeba firemní...nebo čarodějný to zlobí nejvíc protože se umí převlíkat za soucit,lítost,pravdu,moudro atd.Je to práce na celý život ale nakonec co tady jinak dělat:-)
14.03.2011 02:12:00 | la loba