katedrová...
katedrová...
u jednoho domku
kousek od katedrály
v Chartes
a hejno kuřátek
se rozlítlo
jako výbuch trsu pampelišek...
zaostřil jsem
skutečnost
na podivný tympanon
zdobící vstup do chrámu
a že jsem se neříz
beru jako štěstí
s bonusem navíc...
učitel inspiruje svého žáka
pod nimi svírá bijec
šíji draka
a vedle se objímají
muž a žena
co to asi znamená?
myslím že vím...
vstoupil jsem dovnitř
sílu ticha opřel o sloup
a splynul v území...
instinktivně se ohlédla
a očima jako ostříž
pronikla mnou
jako olej papírem
klidná
usmála se
ramena zahalila popeličinou
polaskala se s teorbou
položila se do strun
jako proud řeky v moři
a začala hrát...
hudba vyplnila prostor...
lze porozumět smyslu
o který dosud ucho nezavadilo
a přesto nalézt to po čem prahlo?...
rozumem ne
ale přirozeností ano...
máš zvláštní moc
dokážeš rychlostí světla
vštípit okamžik
do věčnosti vědomí...
má Métis...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tiskmě napadá podprahově... smekám těm komentářům, hezky vnímají autoři.. prostě tvá slova i smysl mají svůj další půvabnej život ve slovech..
19.03.2011 23:27:00 | zelená víla
I n s t i n k t i v n ě
jsem se ohlédnula…
Vstoupil do nitra
/ poněkud divně vypadající tulák /
a sílu ticha opřel o sloupoví
včerejšek nechal na zítra
a splynul v území…
Chrliče venku rozkašlaly tlamy
ve snaze předejít té otázce, na níž se neodpoví
věděly, že je důležitým symbolem
který vždy oněmí;
°když díky štěstí neutrží šrámy
°když inspiruje se svým důvtipem
°když vidí tympanon a v duchu hraje na tympány
°když dračí šíji krášlí diadém
Co znamená, když vedle objímá se muž a žena?
Očima ostříže jsem pronikla skrz něj
Začala hudba hrát, když vzal mě za ramena
Z území, kterým byl se rázem změnil v děj
A polaskal se strunou mého těla
A položil se tónům do souznění
Vyplnil prostor, vycentroval nelad
A dokonce dal celé chvíli pointu i znění;
„máš zvláštní moc vštípit se okamžiku
rychlostí světla k věčnu vědomí
…tak rozum zahoď, naostři svou dýku
ať přirozenost vzájemná nás vždycky ohromí…“
18.03.2011 22:17:00 | šuměnka
do rozety položila oči
a prsty pohladila varhany
majestátně je vyslala
směrem k němu
cestou z notových osnov
a klenby chrámu
orámovala si uzel z těžkých kadeří
a zapěla měkkým hlasem
pocta Tobě
zní
staviteli...
16.03.2011 21:31:00 | Mbonita
:-))..za Chartes..
16.03.2011 20:29:00 | isisleo
Velice hezky poskládaná slovíčka vyvolávající útržkovité vzpomínky na dětství(pampeliška)a zážitky z exkursí do světa dospělých při dospívání...o))
16.03.2011 18:08:00 | střelkyně1