KOKPIT

Kokpit
střemhlav letíš
do rozcuchaného bezvětří
tvé arteriální hypertenze
zkrotit
vlastní přetíž
centrální síly vědění
neprobádané nespatřené dimenze.

Ohnisko
tvých bludů a přeludů
uvězněná mezi snem a realitou
v pololžích a polopravdách
spalujícího vyhoření
zakonzervovaná v pasti
ložisko
tvých roztřesených údu
v sladkokyselém…imunitou
protkanou v krajinomalbách
kde vyšší stvoření
pluje v epicentru slasti.

Jako brouček
povalující se na listu
okřídlený a nicotný
ve svém mikrosvěte
jako hvězd hlouček
má svého měsíčního artistu
na provazu novorozeněte.