V uzavřených očích
zněl svět jako vůně snů
Ve smíchu tolik odpovědí
naleznu.
Ospalá i bdělá hra
na odpovědi..
A otazníků přibývá,
po ránu..
Omládnu o tísíc let vpřed,
svět roztočím,
roztaje led
..na duši.
Najednou prší..
Ty procházíš se v dešti,
jen tak..beze slov.
A
nikdy se nezapomeneme potkat,
ani dnes ne..
Bez úsměvů, byť jen malých, by svět byl neveselý....kéž by každý den u mnohých začal úsměvem.ST***
19.03.2011 08:20:00 | Tamara
Pěkné a závěr Tvé dílko hezky završil... víš, ať už je setkání jakékoliv, někdy bolavé, ondy veselé, cílené, či neúmyslné, věřím, že pokaždé to má nějaký důvod. ST!***
17.03.2011 21:03:00 | NikitaNikaT.