Svatá řeka
Svatá řeka
Proplétám svoje vlasy
jak vodní řasy
s Vltavy
vlnotřpytem
stříbrozlatem
a solím její tok
ve vzpomínce na rok
kdy moře šum
připravil mě o rozum
kdy jako jed
s vůní amareta
do žil mi vtekla řeka
a cigareta
dohasla nad naším světem
byls světlem
Pane Ježíši
po tobě potopa
a tma
v té tmě hučí Vltava
má svatá
řeka bolesti
co tokem odplavuje od kosti
maso a vzpomínky
jak hřebínky
říčních víl
a místo brýlí proti slunci
šupiny štiky
v srdci
vlasy a prsty
spoutám vrbou smuteční
na břehu snění
na pomezí zhroucení
otevřu jiné světy
a zmizím...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Asi se budu opakovat, ale tohle je dílko tak vyjímečné....a tolik ti sluší ty starosti a deprese co do něho vkládáš...
29.03.2011 13:07:00 | whiolet
Nadprůměrné dílo...
21.03.2011 15:10:00 | Corsica
Vltava má své kouzlo...když jednou za čas, když jsem v Praze a procházím se po nábřeží, kdy na Lávce si sednu a poslouchám její vyprávění...upadám do krásného snění.
Vltava, když se se Sázavou snoubí a přidá na síle, kdy lodě po ní plují až k hrázy přehrady na Slapech......ST***
20.03.2011 11:29:00 | Tamara
taková poetická, ale toho taky někdy neškodí a taky se mi zdá, že toho máme dost společnýho
18.03.2011 12:47:00 | Lagedama
