Ničitelé krásna

Anotace: výzva

Rozkvetlá luka v jarním rozbřesku,
tolik kvítí,mechu,rosného lesku.
Od lesních bytostí
vyšlapanou stezku,
jako na plastice krajiny,
vyvedenou z vosku.

To vše malíř skicuje rychlými tahy,
co vypadají,jako planetární dráhy,
jako vodnář i váhy,
sochař hněte jídlo z podlahy,
poeta vykreslujíc milenky a vrahy.
Každý pohyb uhlem ma specifickou minulost.
Nenapodobitelné umění,
co vzbuzuje závist i zlost
těm,jenž nebyli obdařeni,
schopností vyjevit obrazy
z mysli,za srdce,
jsouc duševně nazí.

Ničí vše krásné,
tedy navždy zachovejme sobě
kresby,sochy,básně.
Jako odkaz naší doby prohnilé,
coby poslední možnost,
zachránit duše zbloudilé,
nechápajíc krásu.

Pro naši vlastní spásu.