Anotace: 1:32
Sbírka: Nedotouhy
.
Dnešní noc má oloupaný dýnko klobouku
vlasy
v tkanině červích děr
obtisky minulosti
jako paragony mých já
postavila se všude kolem
paní Mádátidal
přišla mi pošeptat:
zestárl jsi
Františku
víš?
-
tak přeci pohleď...
a v dlaních mezer po světle
nastavila mi sto jednatřicet cizích očí
všechny byly mé
sedla si mi na klín
vyhrnula rolák k loktům
řekla
chlape-
a tady mi podepiš účet.
.
15.05.2011 21:11:00 uživatel smazán
Á, ty se jmenuješ František?
František je nádherné jméno, co patří jenom básníkům!
28.03.2011 14:32:00 šuměnka
ten lichý kyklop, to bylo mé oko
proč k Tvému věku dalších sto je pro mne záhadou
na klín se posadím, vichřičně nadivoko
a zašeptám Ti jediný; duše si svůj čas nekradou...
25.03.2011 11:50:00 Grafomanická MIA
Mádátidal je děsná! V jedné své formě mi zkazila nejeden rok. Školní.
24.03.2011 22:31:00 Zefi
A tyto noci, jejich dech a klepání na záda, dělají z nás to, co jsme ... St, jak jinak.
20.03.2011 09:23:00 NikitaNikaT.
Silné a dost pocitové, suprově pravdivý závěr.... pro každého z nás! ST!***
19.03.2011 10:51:00 kokeš od pana krbce
kokře, nu, taky doufám, žes nic nepodepsal, pěkně babku shoď z klína a ať si přijde za 50 let :) a potom si hlavně přečti i small print, ať víš, co podepisuješ! a T* :)
18.03.2011 06:12:00 Bambulka
Františku, zníš smutně, ale krásně... a co to vzít tak, že další dny života jsou další zkušenosti a příležitosti?? :-)))