Slovo dalo slovo...

Kroky pána Ťapek,
od cestiček vychozených
stopami cestovatelů bosých
nohou, které se usmívají v
mezerách studené hlíny, jsou vážené.....

Bídné končiny
zatracených dobrodruhů
a ztracené naděje,
staví klišé, že umírá
poslední, do neznámých vod.....

Poslední dobrá večeře
z pohledu Mučitele,
a večer nad tichým opatstvím,
které do bílého rána budí posmrtný výkřik,
je vskutku obrázek pro silné žaludky.....

Básně prokletců
jsou v čarovných metaforách
předkládány maniakům baudelairovské poetiky,
která se příčí v čtenářových očích znechucením.....

.....stejně jako se dá znechutit jídlo.....