JAKO BEZBRANNÉ ZVÍŘE

Sametové průčelí křiku
shrbená do mlhavého podmáslí
opražené noci
zaslzená usrkáváš kávu
a cigareta jako nedopalek okamžiku
svíčky průvanem pláče pohasli
pěsti jako buldoci
zaťaté a v právu
osídlil tě jako Ameriku.

Ublížil ti
zařezal se hluboko do kůry
tvého stromu důvěry
ublížil ti
zanechal jen černé chmury
když dopustil se ohavné nevěry.

Odzbrojil tě
jako malou holku
naivní a nevyzrálou
usmažil tě
v oleji jako hranolku
stala si se křížalou.

Zasmál se ti do očí
plivl ti na city drahá
lásku tvou osočí
jako soudce vraha.

Stáhl tě z citů a pocitů
pošlapanou a zhrzenou
zahrabal v díře
bez smilování bez soucitu
zanechal tě pohozenou
jako bezbranné zvíře.