Stáří

Všechny lásky jsou už dávno pryč,
ani vzpomínku si nevybavíš.
Od paměti ztratil jsi někde klíč,
pro nový se nevypravíš.

Tvůj život byl jak matná šmouha,
ohlížet se snažíš,
začít znova, marná touha
sněním čas jen maříš!

Doby smíchu, radosti
nemůžou se nikdy vrátit.
Zbývají už jen starosti,
plány musíš silně krátit.

Stáří prostě strašně bolí,
tvé dny rychle plynou,
a vyměnil bys za cokoli,
tu života stránku stinnou.