Tichošlápek

Potichu a tajně se plíží,
schován za rohem se rozhlíží,
kdo,co, jak, kde, s kým.
Tuštičkou na papír dělá si poznámky,
dopisy posílá -odesílatel neznámý.

V tichu své samoty slastí se tetelí,
to jsem jim zavařil, oni to nevědí.
Životní motto má slzavé,
když ne já, tak oni také ne-
-lehké je ubližování.

Chtěl by štěstí, lásku, majetek,
a přitom nezná vděk.
S pohledem upřeným jde vpřed,
na druhé nebude se otáčet,
slova jeho vyřčená – jen já,já,já.......

Kdo se mu postavil a plány mu zhatil,
se zlou se potázal,
toho pomluvou začal mlátit,
přátelům jeho se vlísávat,
sladká slovíčka kol pusy mazávat.

A jak skončil bezpáteřní človíček,
slzy mu tečou z pod víček.
Intriky a plány se mu zhatily,
samoty rány do srdce se zaryly.