Tančí,
A rty se jí chvějí…
A ti co jí pozorují zvenčí,
Se jen smějí….
Její touze,
Být lehčí než peří….
Napíná kroky dlouze,
Avšak dokázat to půjde jen stěží….
Tento svět,
Jí nikdy nezahrne ničím…
Jenže přání nelze vzít zpět,
A já se bojím, že jí jednou zničím….
Její ruce bledé,
Žádají mě o naději….
Proč jen to sama nedovede,
To snad pochopím později…
Jako hvězda chce zářit,
Avšak poničené má srdce…..
Ach, tolik bych chtěla věřit,
Že pouze ona má osud ve své ruce….
hezká báseň ST!
31.03.2011 09:15:00 | xoxoxo
každý má osud ve svých rukách
I ona tedy zajisté...
a možná má teď pusu od nanuka
však jednou nebude stát na místě...
29.03.2011 21:21:00 | šuměnka