Skryté emoce

Ty víš důvod, proč nemůžeš mi ublížit.
Mám srdce z kamene.
Myslíš, že potřebuju ještě víc zatížit?

Je to jen moje jakési brnění,
všichni okolo do štěstí jsou oděni.
A já zvyklá dusit své emoce,
všechno teď bolí,
třesou se na mě nemoce.

Jen asi neumím pocity ventilovat,
jsem zvyklá s úsměvem pokyvovat.
Přitom někdy uvnitř tolik smutku mám,
osamocený pokoj, jest mi můj pán.
Tělo se hroutí, už neví co dál..
..chci dostat pryč tento nekončící žal.