dnes ráno plakalo nebe

Dnes ráno plakalo nebe
na rudočervené střechy domů
které připomínaly Tvá ústa

a den sotva vstal zahalil se
do županu šerosvitu
který už nechce opustit

chodím čvachtavě ulicemi
a hledám Tvoje okno i dveře
jak slepec holí

bubnuji svými odřenými prsty
do fasád starých žižkovských domů
rytmus mého srdce

ten jsem Ti věnoval
při našem posledním milování
zatímco tma uspávala opilé milence

nemůžu najít tu ulici
kde voní silná káva
prsty už mám rozedřené do krve

co naplat, budu tedy bloudit věčně
dokud zese neutonu v zemité
hloubce Tvých očí

co naplat, budu Bludný holanďan
smrsklých žižkovských ulic
dokud se zase neztratím v černém lese Tvých vlasů

je ráno
uplakané ulice a rudočervené střechy
co připomínají Tvá ústa
mi věští...

že dnes se konečně ztratím
že dnes Tě konečně najdu