Přátelé...

Anotace: Tohle byla moje úplně první básnička...

Když Ti slza stéká po tváři,
žádná svíce nezáří,
Ty sama píšeš v tmách
Tvá slova, jde z nich strach.

Utápíš se v bolesti,
kdo má Tvůj klíč ke štěstí?
Amor? Láska? Srdce chybí!
Dělej jen, co se ti zlíbí!

Až budeš zase sama psát,
zoufáš? Někdo má tě rád,
jsme tu a to je celé
proč? Jsme tví přátelé!