Kometa...
Kometa...
s příchutí Jamesona...
Padám...
mezi stoly....
v žilách...
koluje cit...
Tak starý....
jako lidstvo samo.....
Fantazie...
dýchá mi na krk....
Chce rozjímat....
o životě....
Jenže mě se nechce....
toužím...
Snést tu křivdu....
a hodit to za hlavu.....
Tak se dívej....
občane....
Jak mizí trosky...
tvého já.....
Plivají po tobě...
a chtějí sdílet stejné lože...
Jsi v tom...
stejně jako já....
Namočený....
a zrazený....
Díky tomu....
že jsi věřil...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskhurááá nikdo neumřel :-)))
Dílko balancující na hraně ...
11.04.2011 22:52:00 | Danger
kvůli přesvědčení a důvěře
bych klidně padla mezi stoly
ta nemizí, někdo tělu nařeže
t neztrácí se, když jí křivda bolí...
07.04.2011 09:17:00 | šuměnka
první verš mě dostal...chlast a kometa to je má meta...díky
31.03.2011 11:31:00 | la loba
Důvěřuj, ale prověřuj!
30.03.2011 23:05:00 | Chancer
...pohled na krásný úkaz bych od tebe rozhodně nečekal:) ...
...kořalu nepí ...propadneš hlavně v sobě ...tolik taťka moralista ...
...jinak, zas pěkný pohled na to, že nám prostě něco důležitého v životě stále schází a my hledáme a hledáme a hledáme ...až se octneme pod stolem ... kde nic není...v horším případě tam najdeme hovno ...
30.03.2011 15:35:00 | WhiteSkull
Já čekala:-))).A nedej se:-))
Mezi stoly nepadej
raději si s námi hrej
a života si užívej
ať je ti už jenom hej:-)))
Ej:-)
30.03.2011 10:43:00 | CULIKATÁ