Anotace: ... Prazines, portugalská vesnička na jihu země, vlahá jarní noc ..
Sbírka: SEDMPANY
*
ve světle pouličních lamp
kdy šakali vylézají z děr
a vyjí na měsíc
co visí v úplňku
na jinak prázdné obloze
pozoruji tikot vlastního srdce
cítím
stále stejný teplý dech
na kůži zvětralé prachem cest
dotekem
byť imaginárně konstruovaným
posunout křivku anekdoty
o stupínek výš
k nebi
fraška bez pointy
tak jako
flaška bez špuntu
jak napsat milostnou báseň ze tří slov
ptám se vlastní trudomyslnosti
ba co možná
z jejich zbytků roztroušených
po polích kolem rajské zahrady
ach
ochutnat, byť jednou chuť
Tvých rtů
třeba při potápějícím se slunci
na dno Atlantiku
a pak zemřít
ve spárech tygřích očích
*
utopím se
ve vlčích očích
a vůni mandarinek
láska se koupe v příbojí Tvých slov
a měsíc chce být ověšen milodary
verše bez veršů
tepu do korku
který je ještě živou hmotou
a nalévám koňak do vína
to aby se nezkazilo dlouhou cestou
připíjím Tobě na zdraví
a taju jako med
každý doušek je takový
hravý
odemyká brány
O PORT O
TAWNY :)
***********
jedna z Tvých nejlepších básní Peťule :)
07.04.2011 16:04:00 | Noc17
Zavoněla tady exotika :-)
02.04.2011 20:06:00 | Chancer
Naštěstí tygří oči mají víčka... takže láhev bez špuntu... atd... jen vyvolávají pocit smutku... ale víčka těch očí, vše zahojí, neboj, přijdou sny... a jejich splnění ;-*
01.04.2011 08:27:00 | Levandule