Úsměv pomněnky

Drobné lístky v květ se pojí,
modrá barva krásku zdobí.
Rolničky si v stonku nese,
zvoní když s ní vítr třese.

Zrcadlem se duši stává,
něhu barvou druhým dává.
Když je hladíš domněnkou,
že potýkaj se s pomněnkou.

Přes úsměv Tvůj.