Děti wehrmachtu

Anotace: mé uši pohltilo kohoutí kokrhání, co po dalších se schání..

U karet a u vína děti wehrmachtu
sedí, hříšné pohledy svádí jejich společnost,
radost dávno za hranicemi bdí,
zde zbyl jen chtíč a posedlost.

Hrající o věci z lágrů,
ve při o každou knihu, každý list,
nevšímaj si, že lahev svítiplynu,
možná náhodou, snad mrštnou rukou-
rozbila se.

K ránu jen pod křídli kohoutů
slyšet sténat orly,
jak lapaj po dechu,
jak feny v moři.

Nad mršinami pošlých prasat
slyšet jen ranní kokrhání.